Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte

Ani nevím, proč se mi vybavila právě tato slova při vymýšlení dnešního názvu. Zněla mi v hlavě tak silně, že jsem si Salingerovu knížku musela najít v knihovně a večer si ji budu muset znova přečíst. Správněji by se tento příspěvek mohl jmenovat třeba Ven utíkat, na oblíbených místech znovu se pořádně nadechnout:) Na nemocenské ještě nějakou dobu jen v přesně vymezeném čase.

Když se den povede

A když se den povede v den, kdy slavím narozeniny, je to úplná paráda :)

Nejdřív kafe U Lípy a pak narozeninové překvapení - večeře U Cedru, sami s Alešem. Prý to s Ivankou domlouvali několik týdnů předem. Přeci jenom je naše slečna na hlídání svým hlavním povoláním velice zaměstnaná žena. Jen škoda té mé rýmy, která mě připravila o funkčnost chuťových pohárků. I tak to bylo úžasné. Už teď se těším na lednové repete pro Aleše.

My se máme,

že se máme. Nová etapa započata. Díky všem a Alešovi především. Práce mě vcucla během několika hodin a já tam jsem v klidu, nikdo nepláče a nikdo se necítí ochuzen. 

V úterý si jdu lehnout na chvilku do nemocnice a Aleš si splní sen být nejdůležitější a nejnepostradatelnější na celém světě :). A já ho s láskou nechávám. Vím, že péči o kluky, domácnost i plný úvazek v práci zvládne na jedničku:)

 MÁM NAROZENINY! :)