sobota 29. srpna 2015

Ke konci léta


Nám bylo děsně fajn!

V Mělicích, které jsme měli jen a jen pro sebe.






 Na kole, které mělo občas píchlou duši (a doufám, že Aleš ocení, že sem nedávám fotku, kdy ve vzteku rozhazuje rukama a říká: "Gebit se umí každej blbec" a ještě jednu další, kterou vyfotil Oskárek, kdy sedím u kola já a to kolo zkouším dofouknout a světedivse, za chvíli jsme jeli :)) (A teď mi tu za zády říká, že neví, jak to celé bylo, hahaha :))





 Jáchymek nám ukázal místo u Labe, kam jezdí se strejdou Jirkou na ryby. To se vám takhle přihodí, že osm dnů nevidíte děti, těšíte se na ně jako blázen, a když za nimi konečně dojedete, do dvou hodin se objeví strejda Jirka a tomu staršímu zavelí: "Vem prut a pojď" a on jde bez sebemenšího zaváhání a lítosti, že nebude s maminkou, kterou dlouho neviděl, s naprostou důvěrou ve strejdu, a vy bez jakýchkoli bližších informací čekáte následujících 24 hodin, než se vrátí a když se konečně vrátí, nemůžete vůbec nic říct, protože nechcete zkazit moment, kdy se váš syn vrací jako nejšťastnější Jakub Vágner pod sluncem, protože strávil noc chytáním sumců na Labi. A za to, Jirko, velký dík!












Společné srandy jsme si ale užili taky dost.




V průběhu týdne jsme vyměnili Štěpánov za Paskov, kde jsme se měli také nádherně. S holkama...


i na horách.


I když víc než panoramata zajímali Jáchymka brouci, brouci a zase brouci. Ale to už s Alešem nějak zkousneme.


A když jsme kluky nenutili chodit do kopců, tak  řádili s (přeskolenními) sestřenkami.






A my si užívali pohody s Alešovou tetou a sestřenkou. A jim patří druhý velký dík!



Asi tak :)

A třetí velký dík patří do Jablonce mým rodičům, kteří nám vytrhli velký trn z paty způsobený ředitelem naší MŠ a ZŠ, který na poslední chvíli vyhlásil na první dva záříjové dny ředitelské volno - chápete to???