Od pondělí do neděle

je Aleš v práci. Teď je ale neděle večer a už malou chvilku jsme tu v plném počtu. Mám z toho radost a úplně se mi ulevilo. Aspoň prozatím jsou zapomenuty všechny rekordy ve zbytečném křiku, slíbené prohlídky uší u doktorky, protože vůbec nic neslyší, všechny oblíkací boje, všechny NE NE NE i všechna MUSÍŠ MUSÍŠ MUSÍŠ.

Tak aspoň pár fotek.

Jáchymek čte Oskárkovi

 

 Oskárek se na nás pořád směje, vyfotit se mi to ale nedaří. Jakmile vidí foťák, tak ho zkoumavě pozoruje.

  

Jáchymek mi ukazuje zoubky. Bavili jsme se zrovna o tom, že když si je nebude čistit, tak je bude mít černý jako máma. Poslední týdny si je čistit odmítá.

 Krásná návštěva a báječný středeční večer.

A jedno video. Nebojte se ke konci o Oskarovo zdraví, byla jsem blízko a pád bych když tak zachytila.

V bazénu

Jáchymek mě dnes pozval do bazénu. Každé pondělí chodí s Alešem plavat a mají tak chvilku pro sebe. Ale dneska vyslovil návrh: Táta kopy kopy, máma hačí - tedy pojď se podívat, jak plavu. A tak jsem šla.

Všechno probíhalo skvělě:

Jáchymek plaval, já byla pyšná a pak bumjéje. Nejdřív si Jáša loknul vody, až se poblinkal. A pak přemotivován tím, aby  ukázal, jak mu to v bazénu jde, chtěl poblinkání přebít parádním skokem do vody. Nedal pozor, jestli táta kouká a Aleš se zrovna nekoukal. Náraz jako Brno, otřeseni oba dva, Jáša pod vodou a pláč a pláč. Od té doby všechno špatně. Obrázek po konci hodiny špatně (meme néééééééé), tata néééééééé, punčochy néééééé, tričko nééééééééééééé. Vůbec jsem neocenila paní A. s její větou: Jáchyme, co blázníš? (kráva) a paní B., co v šatně vyndala brumíka a nechala na lavičce vedle Jáchyma (kráva) :) Zpocená jsem byla úplně všude, takže jsem v šatně nechala svoje ponožky. Nebyl prostor na to je hledat. Byla jsem ráda, že šatnu necháváme ze zády.

Tak snad příště bude líp, věřím, že ano :)

Husa husa

Čekají na to, kontrolují stránky a opravdu se dočkají! Zuřivá (food)bloggerka se o jejich akci zmíní na svých stránkách a co víc - dá jim 11 hvězdiček z 10! Aneb fotodokumentace Husy u Kohoutků 2011.

Začalo to čekáním na strejdu a jeho auto. Jáša od rána nemluvil o ničem jiném než Kárka, Mik a brmáka (aneb pojedu za Klárkou a Tomáškem autem)

Jáša v pohybu, ale opak byl tentokrát pravdou. Zatímco starší kluci běhali splašení po bytě, on opojen Tomáškovými hračkami laskal se s nimi v pokojíčku na koberci. Ehm, většinu času v klidu až na dobu klidu poledního. Uspat se nám ho nepodařilo, zážitky byly silnější.

Všichni kluci

Bříška

  

Chutnalo všem a moc!

Mňam!

Nejmaldší a strejdova ruka. Ano o Oskara se nám velkou část pobytu staral Honza (že by chutě na třetě?)

 Jáchymek není zvyklý na panelákové tropické teploty a takhle mu bylo asi líp.

Děkujeme za pozvání a za dobré jídlo a pohodový den! Vím, že pro hostitele je to vždy náročný, ale zvládli jste to skvěle a nám u vás bylo moc dobře. Tak snad za rok zas! :)

Kde je? Kde je?

Slyšíme několikrát do hodiny, je to Jáchymkova oblíbená věta. Tady je! Je správná odpověď (musí ji ale předcházet aspoň minimální hledání). Tato hra nám zpestřuje procházky. Bereme s sebou míček, Jáchymek ho háže před sebe, nejlépe do křoví a začne to: Kde je? Kde je? TADY JE! Ke konci procházky, když se pomalu smráká, nabývá hra na napínavosti. Z procházky se pravidelně vracíme bez míčku...

Kakánka

Je nové Alešovo slovo. Padlo v moment, kdy byl přemožen realitou dětského vyměšování a nechtěl to před Jáchymkem popsat na plnou pusu. Tož všude samá kakánka. Smějeme se tomu celý večer. Zoufalý humor sociálně nevybitých a nevyspalých rodičů.

Dnes je 17. listopad a my letos ani neuctili. Aleš je pořád v práci... A já s klukama.

Z Jáchymka je profesionální utírač, říkáme mu Viktor čistič. U ničeho nevydrží, jen u žínky s vodou. A u motorky. Zavelí: "Brmáka fujko pápá" a já už vím, že se nejméně na půl hodiny zavře v koupelně a nechce být rušen.

 

video je dlouhé, kvůli čistící pointě netřeba sledovat celé

Druhé dítě roste jako z vody, na šestinedělní prohlídce v sedmi týdnech šestikilový a šedesáticentimetrový. Na aukro jsem sehnala za slušný peníz oblíbené křesílko. Oskárkovi je v něm dobře (a Jáchymkovi samozřejmě taky)

Bráchové

Solo pro O.

Pádí to, pádí. Nestalo se ještě skoro nic a zároveň se toho stává každý den tolik. Oskar míň spí, víc se směje, je mi hloupý to psát, ale to je tak hodný a klidný dítě :) Jáchym nás jako rodiče dost zaměstnává a dokazuje, že je úplně normální dvouapůleté dítě, kterému se narodil mladší sourozenec. Tentokrát chci dát víc fotek. Za prvé s Oskarem máme důvod k oslavě ukončeného šestinedělí, za druhé chci vyhovět žádostem ze severu i západu.

Ráno po porodu

 

 

Prostě pohodář zachycen dnes (46 dnů)

S bratrem spící

 

Bratrem přemožen

Koupán

Znemožněn slipy hozenými na hlavu, když máma fotí

Přesto už teď milován

Pijatyka

Aleš včera zapíjel druhorozeného, měl radost, že účast byla stoprocentní, tedy že všichni pozvaní dorazili. Ve třech se nemuseli moc překřikovat, ideální počet :) Já mám s klukama od včerejška doteď jeden dlouhý den, kdy čekáme, až se nám vrátí táta. Venku zima, mně zima z nevyspání, když spí jeden, druhý mě obšťastňuje. Nezbývá než šetřit energií, zůstat doma a tvořit

s modelínou,

hrát pexeso,

učit se dívat do dalekohledu,

 a klasika s hrachem a čočkou.

 Mladší stále stoik a neustále poblinkán.

Krásně v Šárce

V sobotu jsme využili jeden z posledních hezkých říjnových dnů a vydali se na menší výlet do Šárky. Jáša odmítnul po obědě spát a i tak jsme dokázali vyrazit až ke čtvrtý hodině. Nakonec usnul v Pandě u Aleše.

Šklebící se otec

Šklebící se syn

A krásný zbytek

Ke konci už byla dost zima a děti hladové, mladší ze šátku ubrečeně volající o příděl stravy, tak jsme se s Alešem smáli, že nám ty koncovky nejdou stejně jako kdysi s Jášou.

Na stejnou procházku jsme vyrazili o pár dnů později bez Aleše, jen já a kluci, Jáša to celé zvládnul sám na odrážedle, T.K. by měl z cross country potěru radost :) Celou trasu jsem změřila na 3,5 km, nahoru a dolu.