kdy hnijeme v Praze, mám hrozně ráda.
V posledních dnech jsme už začínali být všichni nějak unavení a otrávení, pořád někam chodit na čas, honit se sem a tam, do toho povinnosti v práci, povinnosti ve škole, hladina stresu začínala být nepříjemně vysoká. Těšila jsem se na víkend doma, jen tak, nic neplánovat, co přijde, to přijde, hlavně nikomu předem nic neslíbit. Zábava si nás kdyžtak najde sama.
A tak jsme v pátek večer prošli pod rouškou tmy Hvězdu s kamarády a s lampiony, v sobotu zašli na Kulaťák na trhy a nečekaně domluvili dárek k vánocům pro Jášu (protože milá paní z jógy zaslechla můj rozhovor s jinou milou paní z jógy a chce mi něco věnovat po svém synovi), odpoledne se pomalu prošli s kamarády klášterními zahradami (ten podzim!) a v neděli se nasnídali s Julkou v kavárně a pak se beze spěchu courli Prahou po stopách žlutého lva a Modropírka.
Miluju Prahu!
Úplně na konci jsme našli i Modropírka :)
