Když jsem byla na střední, tak jsem trpěla na angíny. Jednu dobu jsem měla angínu co měsíc. Pak mi vzali mandle a když jsem odcházela z nemocnice, tak mě ujistili, že angínu už nikdy mít nebudu. A 20 let to byla pravda. Až minulý týden mě v noci probudil už dávno zapomenutý třas po celé těle a nemožnost polknout. Nemohla jsem tomu uvěřit - jsem nemocná!, říkala jsem si. Po dvaceti letech! Dostala jsem antibiotika a radu šetřit se. Už samozřejmě bylo potřeba trochu polevit, ten každodenní zápřah malých
dětí a plného úvazku, když prarodiče nejsou za humny, je vyčerpávající,
uklidňovala jsem se. Řeknu vám, když antibiotika zabrala, tak jsem si to léčení pořádně užila. Nedělala jsem prakticky vůbec nic, jen ležela v posteli a četla nebo (a to spíš) koukala na seriály. Ta pohoda! Ten klídek! Až mám roupy si to brzo zopakovat :)
Zítra se vracím zpátky do práce a tak ještě dnes mám čas dohnat pár restů a dát se pár fotek.
Takhle jsme si přáli u kláštera hezký Štědrý den s Julkou, Houbou a dětmi.
Tady jdeme s Alešem ze silvestrovského divadla a v obličejí se nám tak trochu zračí i naděje, protože pár hodin před tím jsme se rozhodli bojovat společně proti manželské krizi a všem černým scénářům.
Jeden den se dalo bruslit na rybníku u kláštera. 
A mohl u toho být i děda a Evča. (Jáchymek právě a zase padá)
Jakub!!! a rybářský veletrh s jeho přednáškou. Když jsem za ním po přednášce šla, abych mu řekla, jak je skvělý a jak ho máme celá rodina (tedy já a Jáša) za poloboha, tak mě předběhla Eliška Bučková, přitulila se k němu, on ji položil ruku na zadek a já měla utrum.
Masopust na Malé Straně! (Se všemi demonstracemi kolem).
Toto je část mého kostýmu na firemní vánoční večírek. Tu druhu část - ocásek - Oskar moc nenosí. Kočičák náš. I já byla za kočičku :)
Z Jáchymka je (úplně normální) prvňák. Vypadávají mu zuby,
začíná pomaličku číst (tu například krvavý komiks půjčený od kolegy Ondry z práce),
a psát. Někdy je to docela sranda.
Soused Matěj. Když nejsou kluci u Matěje, je Matěj u nás. Ráno spolu chodí do školy (sami!!). My zase kamarádíme s jeho rodiči, vaříme si navzájem obědy o víkendu, hlídáme si děti, pořádáme víkendové večírky. Pohoda džez.
Alešovy čtyřicátiny v Londýně. Ty nám udělaly moc dobře.
Je to pořád fešák!
