Arcachon, tam je shon, tam na pláži všichni tančí

Jsem si zpívala poslední dva týdny. A protože za prvé nám foťák klekl po pár dnech, za druhé alespoň jedno dítě je na fotce nahé (vybírali jsme místa liduprázdá) a protože za třetí jsme dnes stávali v 5 ráno, abychom sbalili stan a dopravili se včas na letiště, dám sem fotek jen pár a nebudu k nim nic psát. Poslední dny jsme si prožili takovou oceánskou meditaci, většinou beze slov, teď a tady.

To nahoře je náš kemp.

 

Jáchymek se loučí se školkou

Co se mi dneska zdá jako včera, se stalo před třemi lety... Podívejte sem

A květen a červen je ve znamení loučení. Nejprve Jáchymkova první školka v přírodě, spaní ve školce pro předškoláky a včera zahradní slavnost se stužkováním. Mám naší školku moc ráda. Neměnila bych ji za nic na světě. Kouzlo naší školky spočívá v tom, že učitelky mají všechny děti upřímně rády a to je víc než jakékoli alternativní směry naučené z knížek.

 

 

Jáchymkovi je šest let

a dneska jsme to oslavili se společnými kamarády. Počasí vyšlo, dort všem chutnal, nálada byla pohodově slavnostní, děti se samy zabavily a celý den běhaly bosy v trávě, dospělí si povídali a i ti, kteří se dnes viděli poprvé, si rozuměli, a oslavnec Jáchymek právě teď usíná s pocitem, že na světě je krásně. Sice nemohl sfouknout svíčky, protože v lehkém vánku se mi přes urputnou snahu a popálené prsty víc než jedna svíčka najednou zapálit nepodařila, ale když mu přes dvacet lidí místo toho zazpívalo hodně štěstí zdraví, tak mi dojetím skoro ukápla slza.

 

 

To je ten moment, kdy Jáchymkovi zpíváme. Celý se přikrčil a hihňal se do kolen :)

 Gratulace od kamarádů...

Oskárek a Klárka

Pohodička

Skok do dálky.

Mezi tolika pohodovými rodiči, kteří se dnes sešli, je až s podivem, že Linda je zatím jediná těhotná skoro třetimatka :) 

 Houba ztrácí svědomí (a to je interní vtípek)

Důkaz, že se Aleš umí usmát.

A rodinné foto na závěr. To jsme my, už šest let rodiče a naši po celém dni unavení synové.