Sobotní snídani si užít, pak běžet nakoupit, z nákupu běžet domů, rychle uvařit oběd, ten sníst ve stoje, běžet na zastávku tramvaje... Běh jako o život jen proto, že v jednu dvacet tři jel vlak ze Smíchova na hlubočepský masopust. Spánek staršího dítěte vyřešen na mých zádech. Oběd jsem cítila v krku ještě několik hodin, ze samého shonu ne a ne sestoupit. Aleš při dobíhání vlaku volal: "Aspoň jeden víkend, kdy se nebudu honit jako fretka!" Ale nakonec to stálo za to :) Krásný den, krásné počasí a, světedivse, známé tváře. (Chudák Aleš BĚŽEL z masopustu DO PRÁCE a byl tam až přes půlnoc, a já mu za to, že s námi v tuhle sobotu byl, moc a moc děkuju).
Náš kostým byl jednoduchý, jen pár teček v obličeji.Jáchymek měl jít za hasiče, ale helmu odmítal, takže jeho kostým zůstal celou dobu v tašce. (Mmch. dnes si o tečky řekl Jáša znova, takže Kinterovu výstavu zvládl pěkně vyzdoben - a mladou Hřebejkovou sbalil bezesporu na ně :))
Mladý pán celou akci prospal, tady ještě u tatínka a zrovna nespící, haha
Největší atrakcí byl kopec. Pěkně nahoru a koukat po okolí
Žádné komentáře:
Okomentovat