Ve znamení přívalu sněhu, půjčování bobů po sousedech v domě, protože naše skvadra stačila za tuto zimu zničit už čtvery, bazénu, ranního vstávání kolem šesté, Alešovy práce (zase termín), zcela výjimečného Jášova spaní v neděli po obědě (kdy jsem to zalomila zároveň s dětmi, věc nevídaná, zatímco Aleš pracoval) a celkové pohody, to jo :)
Boby s volantem, to je hit
Podle Oskarova výrazu by jeden řekl, že má sněhu plný zuby. On ale jen konsternovaně pozoruje postavu zasypanou sněhem, které kouká ven pouze hlava. Nějak to chudák nemohl pobrat.
Stále nevěří
Na Ladronce bylo plno
V neděli dopoledne šli nejstarší kluci do bazénu (už potřetí během sedmi dnů) a já s nejmladším připravovala oběd. Oskárek je právě ve věku, kdy neustále a rád pomáhá v kuchyni. Vezme židli, přisune k pultu a pracuje jako máma. Zvládne už všechno - od mytí nádobí, přes míchání polívky na plotně, ovládání presovače, ke krájení opravdovým nožem. Jáša byl v jeho věku úplně stejný a tak vím, že toto nadšení za pár měsíců přestane a bude nahrazeno jinými smysluplnými činnostmi jako je třeba mydlení motorky. Mimochodem po bytě se Oskar pohybuje zásadně motorizovaně, v tom je přeci jenom Jášův vliv znát a paní babizna (jak naší sousedce o patro níž říká Jáša - my se s Alešem spokojíme pouze s babiznou) musí být z toho randálu štěstím bez sebe.
Rybí oko
