čtvrtek 9. srpna 2012

Pražská prázdninová petřínská



Letos trávíme v letní Praze málo času, ale fotky z jiných pobytů nejsou, protože zatím jezdím sama s klukama a na tahání foťáku nemám morál. Když jsme v Praze, tak většinou chodíme k Petřínu. Jáša se odrazí nahoře na Bělohorské na kole a zastaví až u Strahovského kláštera. Domů vyjedeme buď lanovkou nebo dvaadvácou. 








Oblíbenou částí cesty je procházka strahovskou ořechovou alejí. Je v ní většinou prázdno a vždycky krásně. Těšíme se na podzim, až budou padat ořechy, protože jich tu bude plno. Jako bonus spoustu berušek, ploštic a jiné havěti, která dokonale uspokojuje Jášovy entomologické potřeby (krásná vývojová fáze, ničeho se nebojí ani neštítí a mě už lezoucí brouci po bytě taky nemůžou rozházet :))


 

Café Taussig - to je objev léta.


úterý 12. června 2012

Kamarádská

 Várka fotek speciálně kamarádská

Vrátili jsme se z první letošní dovolené. Hasiči budou snad následovat. Jáchymek si přivezl ze zpáteční cesty virozu a já tak nemám čas se tu rozepisoat, neb mě volá do postele :)




























úterý 29. května 2012

Narozeninový


Jáchymkovi jsou 3 roky.

 Letošní oslava byla venkovní, plná sluníčka, skákání na trampolíně, ježdění na motorkách (hlavně ať si nikdo nepůjčuje Jášovu hasičskou!), pohody a vlastně i dětí.













Dort s hasičáky


Loňský dort s medvědem (meme jako jedno z prvních slov)


Autobus do duplí sbírky (opět v 
rukou otce stejně jako letadlo loni)



My letos



A o rok mladší



Uf, člověk by si neměl prohlížet a porovnávat narozeninové fotky dětí, aby ho rychlost, kterou to všechno tak utíká, příliš nepřemohla.


 Nejmladší radost





 jako pizizub šestizubý





 zkoumající obsah šuplíku



A takhle dopadá výškové porovnání tří let a osmi měsíců.



Mohla bych toho napsat daleko víc, ale přemáhá mě únava, evergreenem posledních dní jsou zuby, tak se v noci moc nevyspíme :)

neděle 11. března 2012

Všední

 




















Lesní školka na Petříně













Pražská nedělní procházková




























Masopust

Sobotní snídani si užít, pak běžet nakoupit, z nákupu běžet domů, rychle uvařit oběd, ten sníst ve stoje, běžet na zastávku tramvaje... Běh jako o život jen proto, že v jednu dvacet tři jel vlak ze Smíchova na hlubočepský masopust. Spánek staršího dítěte vyřešen na mých zádech. Oběd jsem cítila v krku ještě několik hodin, ze samého shonu ne a ne sestoupit. Aleš při dobíhání vlaku volal: "Aspoň jeden víkend, kdy se nebudu honit jako fretka!" Ale nakonec to stálo za to :) Krásný den, krásné počasí a, světedivse, známé tváře. (Chudák Aleš BĚŽEL z masopustu DO PRÁCE a byl tam až přes půlnoc, a já mu za to, že s námi v tuhle sobotu byl, moc a moc děkuju).


Náš kostým byl jednoduchý, jen pár teček v obličeji.Jáchymek měl jít za hasiče, ale helmu odmítal, takže jeho kostým zůstal celou dobu v tašce. (Mmch. dnes si o tečky řekl Jáša znova, takže Kinterovu výstavu zvládl pěkně vyzdoben - a mladou Hřebejkovou sbalil bezesporu na ně :))

Mladý pán celou akci prospal, tady ještě u tatínka a zrovna nespící, haha


Největší atrakcí byl kopec. Pěkně nahoru a koukat po okolí