středa 17. října 2012

O úroveň vyšší



 jsou naše procházky, protože Oskárek už částečně ťape s námi. Je to moc fajn, jen mi je až úzko z toho, jak rychle to/on utíká. Včera jsme šli náš oblíbený okruh Markétou, kolem kláštera, cestičkou nahoru a dolů podél hřbitova.


 Sbírali jsme listy na výzdobu, když přišla nějaká holčička, které se Jáchymek evidentně líbil, začala se s ním bavit ("Kam chodíš do školky?") a snažila se ho zaujmout různými gymnastickými cviky. Při odchodu volala: "Jak se jmenuješ?", "Jáchym!", "Já jsem Leontýnka Roubalováááá". Za chvilku by ho utáhla na vařený nudli :)



Druhým hlavním úkolem po sbírání listů bylo zbavit se všech kamenů, které se za jaro a léto nanosily z procházek. Měla jsem jich plný kočár. Zde jeden letící.














 Rutinní kontrola Metrostavu



 Sběr hub



Rozbíjení ořechu



A kolem hřbitova domů




A takhle to vypadalo před dvěma lety




Jáchymek je dnes poprvé ve školce i na spaní, jsem z toho až rozhozená a asi to snáším hůř než on, to ticho zde, ten klid:)

Žádné komentáře:

Okomentovat