Když povinnosti volají

a musíme odjet do Jablonce starat se o skleník a kočky (ani jedno jsem nikdy nevyfotila), tak se naše obzory dost smrsknou. Chodíme

k přehradě

na borůvky za přehradu

zkoušet jízdu na motorce na cyklostezku k přehradě

 

 s kamarády z Brna na hřiště za přehradu

 

na pivo ze stánku u přehrady

domů z procházky pod hrází u přehrady

Jinam ani pohledem. Já jsem s jabloneckou přehradou vyrůstala a jsem na ni zvyklá, ale před Alešem se o ní nemůžu ani zmínit. Pro něj je to nepochopitelná mánie.

Naštěstí ale jsou v Jablonci i jiná místa. Tady se cestou do města pokaždé ráda zastavím. Baví mě to moc.

A pak se pomalu přiblíží hodina H a těly začne vibrovat nervozita z čekání.

A když už začíná být čekání opravdu k nevydržení,

tak se vrátí on, jejich srdce šampión.