má Oskar narozeniny. Letošní začaly návštěvou požární stanice na Petřinách. Magdo, díky díky! Ukázalo se, že když hasiči nejsou zrovna na výjezdu, tak mají rádi návštěvy. Všichni, včetně velitele stanice, který procházel kolem, byli usměvaví, vstřícní a moc milí. Jášovo hasičské alter ego se znovu probudilo, Oskarova láska k hasicím přístrojům i kouři a ohňům zase o něco vzrostla.
Decentně se slavilo u nás doma
I v Jablonci
Oskar ne a ne zabrat, tak místo spaní blbne s dědou.
Oskarův hlavní dárek je v čilé permanenci už teď.
Dnes je první říjnový den a já se poprvé odvážila sama na kolovýlet s klukama. Deset kilometrů, haha, ale udělaly mi nesmírnou radost.
Číslo ze závodu, ve kterém jsem vyhrála kolo, dnes zdobí Jášova závoďáka.
A nakonec Aleš ještě stojící. Rozhodl se, že budeme bydlet hezky a že mu stačí maximálně pět hodin spánku denně. Jinak pořád pracuje. Tak jsem zvědavá, kdy padne.
Žádné komentáře:
Okomentovat